Nedávno jsem přemýšlela o tom, jak se vyvíjí moje praxe na podložce. A dnes bych chtěla napsat něco o jednom jejím aspektu.
Když jsem s jógou začínala, před mnoha lety, sledovala jsem různá videa a cvičila podle nich. Jakmile jsem byla někde mimo signál nebo bez notebooku, vůbec jsem netušila, co mám dělat, takhle sama, z hlavy. Stoupla jsem si na podložku a byla úplně ztracená. Snažila jsem si vybavit co se tak asi dělalo v těch videích. Potom jsem začala chodit na jógové lekce. Vždycky jsem si po skončení sedla na nejbližší lavičku a sepsala si skladbu té hodiny, jen abych věděla, co dělat doma. A do dalšího týdne, kdy byla další lekce, jsem žila s touto praxí. Pak jsem absolvovala učitelský kurz, nejprve jeden, pak další, přečetla spoustu knih a materiálů, mluvila s mnoha učiteli, ptala se a zkoušela. Došla jsem do stádia, kdy jsem věděla, jak si sestavit praxi, tak aby dávala smysl.
Následně jsem spoustu let praktikovala denně stejnou praxi, možná s malými obměnami či s jedním dnem, kdy jsem zkoušela úplně něco jiného, zařazovala další ásany a tak podobně. A toto mi vyhovovalo. Měla jsem jasnou strukturu. Věděla jsem, co mě čeká. Mohla jsem pozorovat ty drobné změny, kdy jsem se při stejné praxi cítila každý den trochu jinak. Až do té chvíle, kdy moje tělo řeklo dost. Přestalo mít radost a sílu. Možná jsem se přes to všechno učení, studování a praktikování přestala poslouchat. Všechno bylo přesně podle toho, jak jsem chtěla, ale opravdu to bylo to pravé? Moje praxe teď začíná tím, že se v pozici dítěte nadechnu a vydechnu a uvědomím si, jak se cítím a co ten den moje tělo potřebuje. Odhodila jsem svoje zažité věci o tom, jak by měla minimální praxe vypadat, co by měla obsahovat a nechávám tělo, ať si řekne. Který sval chce natáhnout, kam se potřebuje nadechnout, kam se chce hýbat.
Vnímám to jako určitou fázi. A vlastně si to užívám. Fáze nalajnované praxe podle pravidel trvala asi 10-12 let, tak jsem zvědavá, jak dlouho bude trvat tato fáze, fáze naslouchání, intuice. A těším se, jaká fáze přijde potom. Možná se zamiluji do ashtangy, kdo ví.
Život je krásný, jak je pestrý. Jen se tomu stačí otevřít. Zajímalo by mě, jak to máte vy. Budu ráda za každou zprávu nebo komentář.