Jaro je tady! Konečně! Každý rok se na ně tolik těším. Ale poslední roky už dokážu ocenit i kouzlo zimy, bohudíky. Dříve to pro mě bylo utrpení, ale když jsem pochopila, že zima, odpočinek, pasivita, introspekce, jsou nutnou součástí cyklického běhu života, začalo mi být lehčeji.
Na jaře mám narozeniny. Jsem milovnicí nových začátků, jarních květů, výsevů v zahradě, prvních rozkvetlých stromů a méně vrstev oblečení. Proto i přesto, že zimu přijímám a oceňuji, na jaro se těším a v předjaří už odpočítávám dny do toho skutečného jara!
Letošní jaro je pro mě navíc jiné i v tom, že slavím 30 let na tomto světě. A tak chtě nechtě bilancuji, třídím, pouštím a plánuji.
Na jaro jsem si naplánovala pár hezkých události. Přihlásila jsem se do Cyklické cesty roku s úžasnou Marti Čepovou. Oslavily jsme spolu s dalšími ženami jarní rovnodennost na louce, což byl pro mě nádherný zážitek. Spojení s přírodou, kakaem, pouštění obrovské spousty věci, které odpadávaly jak velké balvany. Pocítila jsem lehkost a důvěru. Marťa spustila i on-line projekt Poselství rostlin, do kterého jsem se také přihlásila. Ve volných chvílích, když Vojta spí nebo je zabraný do hry, si procházím materiály, zapisuji svoje myšlenky a poznání a jsem ještě víc uchvácena říší rostlin. Začala jsem věřit své intuici a tolik mě to učí.
Marťa je mým velkým průvodcem, i když ona sama tvrdí, že já sama jsem si dovolila být svým průvodcem, což ovšem nic nemění na tom, že jsem tak šťastná, že ji mám nablízku. Před nějakou dobou, na podzim, když jsem si procházela takových těžším obdobím, jsem si nechala vytvořit osobní bylinný svazek. Samozřejmě od Marti. Stal se mým tichým společníkem, amuletem. Měla jsem jej na oltáři a pochopila, že jeho čas, kdy jej zapálím a nechám se očistit jeho dýmem, přijde na moje narozeniny. A taky se tak stalo.
S mými narozeninami souvisí ještě jeden velký sen, který jsem si splnila. Den před svými narozeninami jsem si vyrobila šamanský buben. Už několik let si takový budem přeji. Chtěla jsem si jej koupit, ale vždycky z toho nakonec sešlo, nějak mi to přišlo divné, ani nevím proč. Až jsem pochopila, že si jej musím vyrobit, aby byl opravdu můj. Spojený se mnou. Můj průvodce. Celý den byl pro mě opravdu velmi silný. Už jen to, že jsem na celý den opustila Vojtu, svěřila ho na polední i večerní uspávání manželovi, na to není zvyklý ani jeden z nich, ale zvládli to skvěle. Dalším velkým výstupem z komfortní zóny pro mě bylo to, že jsem jela sama autem až do Jindřichova Hradce, na úplně neznámé místo, po úplně neznámých cestách. Samotná výroba bubnu byla opravdu nádherná. Vybrali jsme si kůži z jelena nebo spíš si tedy ona vybrala nás. Kůži jsme máčeli, vyplétali si bubny, tvořily jsem si i paličky. Celé nám to zabralo 12 hodin, vyplněné různými rituály, z nichž nejdůležitější byl ten závěrečný, kdy došlo k takzvanému oživení bubnu, kdy nám také každému předal své jedinečné poselství. Když jsem uslyšela poselství mého bubnu, uvnitř jsem se usmívala. Vím, že nás čekají velké věci. V noci jsem naložila buben do auta a jeli jsme spolu domů. Celou noc hrál, jak se kůže napínala, museli jsme se s manželem opravdu smát, ale Vojtu to ani nevzbudilo.
Toto jsou takové spíš velké události, kterými jsem si vyplnila začátek jara, ale jinak jsou naše dny se synem krásně obyčejné. Vstáváme dřív než v zimě, V. je snad řízen světlem. Teď, jak se změnil čas, vidím naději lehce pozdějšího vstávání než 5:30. Aspoň pár týdnů bych to tak prosila. 🙂
Hned po snídani chodíme ven, zkontrolovat zahradu, podívat se, co kde vyrostlo (nebo zmrzlo), pokropit vysetá semínka. Dopoledne stíháme i procházku, kde V. kouká, co kde lítá (miluje ptáky a motýly) a já koukám, co kde kvete. Ráno už nepijeme vývar, ale horkou vodu, stejně jako v předjaří. Snídaně máme stále teplé.
Do jídelníčku zařazujeme více čerstvosti. Divoké byliny, klíčky. Vojta se naučil poznávat sedmikrásky a s radostí je na zahradě pojídá nebo sbírá do košíku. Už zkusil i pampelišku, měl celou žlutou pusu a oba nás to rozesmálo. Vařím rychlá jídla, abychom mohli být co nejdéle venku.
Stavba našeho domu pokračuje, vidina stěhování se blíží. S manželem řešíme krásné věci jako dekor kachliček a naplňuje nás to radostí. Kdo nás zná blíž a ví, jaké jsou teď naše provizorní podmínky, chápe naše těšení.
Na naší budoucí zahradě u domu jsem vysadila pár keřů a objednala jsem stromy na podzimní výsadbu. Vybírala jsem ze starých odrůd a podle našich podmínek, tak doufám, že jsem zvolila dobře. Pomalu se mi v hlavě skládá, jak bych chtěla, aby zahrada vypadala. Například bych kolem terasy chtěla mít jahodník, tak si jej teď pěstuji ze semínek. A pažitku taky!
S mým synem teď prožíváme krásné období. Cítím, jak nasává vše jak houba a proto mu chci ukázat co nejvíc z našich světů. Bereme ho do přírody, co to jen jde. S tátou jezdí na kole. Se mnou je na zahradě a účastní se vlastně úplně všeho. Člověk musí jen počítat s tím, že jde vše trochu pomaleji a výsledky jsou nejisté. Řádky vysetých semínek křivé a některé rostliny pošlapané. Uvařeno je později a vysáto je tak hala bala, ale Vojta je pyšný, když něco udělá “Vojti sám”.
Podařilo se mi oživit kvásek, protože jsem chytla zase chuť péct, která mě na chvíli opustila.
Přečetla jsem pár skvělých knih. Naprosto mě pohltila kniha Přináležení. Doporučuji naprosto všem. Teď mám rozečtenou knihu Přechodové rituály. Úplně jsem zhltla dvě knihy od Petera Wohlebena, který mě naprosto fascinuje tím, jak je příroda dokonalá a vše souvisí se vším. Ráda o tom pak všude vypravím, tak se nedivte, až mě potkáte. 😀 Průběžně čtu spolu s Vojtou také knihu Zahrada žije (zahradničení s dětmi). Ukazujeme si zde, co budeme dělat a vybíráme si projekty, které chceme uskutečnit.
Ve svojí praxi se věnuji dynamičtějším věcem, když mám dostatek energie. Po horších nocích mi sílu dodává Jóga Nidra. Moje praxe se vlastně tak organicky stala velmi intuitivní a moc bych si přála toto postupně přenášet do všech oblastí života, kde mě třeba brzdí intelekt nebo emoce.
Mé další plány pro letošní jaro jsou vlastně prosté. Být s Vojtou. Další vybírání věcí do domu i na zahradu. Být venku. Tvořit. Poznávat byliny. Praktikovat jógu. Chystám se na seminář Práce s rebozem, na to se také moc těším.
Jaké je zatím vaše jaro? A jaké máte plány? Klidně mi o tom napište kdekoliv jsme ve spojení.