Ještě i začátkem druhého trimestru mě provázela nevolnost. Už ale nebyla každodenní a celodenní, tak se to dalo nějak zvládnout. Druhý trimestr byl pro mě ve znamení dlouhé praxe jógy. Stále jsem nechodila do práce, měla jsem spoustu času a cítila jsem ohromnou potřebu práce s tělem. Byla jsem tolik vděčná za těhotenství a chtěla jsem svému tělu dopřát pořádnou péči. Praktikovala jsem nejprve dynamičtější a potom s poklesem energie restorativní jógu klidně dvě hodiny denně. Píšu o tom více zde:
Také jsem se opět vrátila k pravidelné péči paní fyzioterapeutky, kam jsem docházela už i před otěhotněním. S mužem jsme chodili na delší procházky a plánovali svatbu. Byli jsme už zasnoubeni a původní plán svatby byl v květnu, vycházelo to šest týdnu před termínem porodu, měla to být velká moravská svatba ve vinařství. Místo toho jsme naplánovali na březen malou svatbu v Plzni, s tím, že tu velkou moravskou o rok odložíme (samozřejmě k ní už nikdy nedošlo.)
A tak jsem zařizovala vše okolo svatby. Naše svatba byla úžasná, i veškeré zařizování, žádný stres. Všechno do sebe zapadalo skoro samo. Šaty mi ušila moje úžasná kamarádka Šárka. Kabelku jsem měla překrásnou vyšívanou od skvělé paní na zakázku. Květiny jsem chtěla co nejvíc lokální a udržitelné, našla jsem květinářku, jejíž práce úplně předčila má očekávání. Ve svatební kytici jsem měla tulipány a dlouhé stuhy, které dřív byly tradiční. Měla jsem i věneček ve vlasech. Líčení jsem se velice bála, protože jsem zažila svatby, kde nevěsta vypadala hrozně uměle, nepřirozeně. Spíš jí to na kráse ubíralo. Měla jsem ovšem štěstí na skvělou vizážistku, která mi vytvořila i krásný účes a přesně pochopila, jaká jsem a jakou mám představu. Toto všechno plánování šlo prostě samo od sebe. Pár mailů, krásné seznamovací schůzky… Nechtěla jsem zažívat takový ten šílený předsvatební stres, protože k čemu vlastně? Chtěla jsem si náš den užít. Byli jsme obklopeni rodinou a třemi nejbližšími přáteli, kteří nám šli za svědky (já měla svědkyni plus jednu kamarádku, bez které jsem si to nedokázala představit.)
Předtím jsem ještě zažila krásný předsvatební rituál, který pro mě vymyslely moje kamarádky. Bylo to opravdu podle mého vkusu. Byly jsme na chatě v přírodě, žádný alkohol, spousta povídaní, skvělé jídlo.
Taky jsem v tuto dobu koupili pozemek pro náš budoucí dům. Zařizovala jsem všechny smlouvy, formality. Měla jsem na to čas a dělalo mi to ohromnou radost. Smlouvu jsme podepsali na moje narozeniny, pan notář se smál, že jsem si nadělila k narozeninám pozemek. 🙂
Absolvovala jsem různá povinná (to už dnes taky vidím jinak) vyšetření, jako test na těhotenskou cukrovku, ultrazvuk srdce miminka a další. Tyto dny pro mě byly trochu stresující, ale naštěstí jich nebylo tolik.
A pak už pomalu přišel třetí trimestr. Velké zpomalení, ještě větší péče o sebe, hnízdění, příprava. Ale o tom všem příště.