Před určitou dobou jsem prošla intenzivním zkoumáním toho, kdo jsem. Musela jsem se vzdát všech nálepek, celé to nějak přehodnotit, přiznat si spoustu věcí a jít až k jádru věci, kdy vlastně nejsem nic z toho.
Pokud bych si ovšem nějaké nálepky měla dát, byly by to tyto.
Jsem především mámou úžasného kluka. Mateřství je teď mojí největší rolí a ač se v ní dost hledám, považuji ji za největší seberozvoj. Být bezdětná a věnovat se sobě považuji za nádherné období, praktikovat hodinu i víc denně za úžasné privilegium, ale nyní se cítím tak nějak víc naživu. Se vším, co to přináší.
Jsem také manželkou skvělého muže. A jsem neskutečně vděčná, že mám vedle sebe někoho, kdo se vyvíjí zároveň se mnou. Potkali jsme se jako milovníci města a kavárenského života, praktikovali jsme spolu každé ráno jógu, nyní bydlíme na vesnici, řešíme stavbu domu a jsme rádi, když se nám podaří se večer na chvíli zastavit a povídat si o uplynulém dni.
Dále bych o sobě mohla říct, že mám ráda bylinky, obecně mě zajímá zdraví člověka, vystudovala jsem farmacii a i přesto, že se mnou některé věci, tak jak se klasicky dělají, nesouzní, jsem za svůj obor neskutečně vděčná, protože mi dal skvělé znalosti na kterých mohu dále stavět.
Už je to 14 let, co jsem poprvé narazila na jógu a od té doby se jí věnuji. Jako vášnivá studentka a později i jako učitelka. Stále se ale víc považuji za studentku. Některé věci mi přestaly dávat smysl, něco vidím už jinak, ale ten pevný základ, především filozofie, ten mi zůstává. Nevedu teď veřejné skupinové lekce, pouze ty soukromé a to jak naživo, tak online.
Jak už jsem zmínila, žijeme na vesnici, stavíme dům a neskutečně se těšíme, až v něm budeme bydlet. Mám tu kus zahrady, který mi dělá radost a v sezóně i mimo ni tam trávím spoustu času. Snažím se zahradničit podle zásad permakultury, někdy se mi to daří, někdy mi všechno sežerou slimáci.
Miluji les a přírodu, ale to vlastně souvisí i se sběrem bylinek a zahradou. Učím se pozorovat cykličnost, svoji i přírody a žít podle ní. Zajímají mě tradice, kořeny, svátky kola roku. Snažíme se žít non toxic, bio, eko, ale nic není samozřejmě stoprocentní. Od této snahy o dokonalost jsem už dávno upustila.
Spoustu věcí jsem v čase přehodnotila. Z veganství, které jsem viděla jako jedinou cestu, jsem přešla ke tomu, že jím živočišné produkty, velice mi to pomohlo s fyzickým zdravím. Došlo mi, že svět není černobílý, ale je to neskutečně barevné místo.
V poslední době mě začala bavit témata týkající se ženství, porodu, těhotenství. Dřív mě tato témata absolutně nezajímala, spíš mi lezla na nervy, asi proto mě teď tolik baví. Zajímám se také o přechodové rituály, spoustu jsem si jich prošla a mohu jejich vedení nabídnout i vám.
Před určitou dobou jsem smazala celý obsah Instagramu, bylo to zejména proto, že jsem potřebovala nový začátek. Se spoustou věcí, co tam bylo, jsem už nesouzněla. Například vypsat nějaké informace z knížky už není mojí cestou. Chtěla bych sdílet to, co autenticky žijeme. Patosu je všude dost. A teď ta nejpalčivější otázka, kterou se poslední dobou zabývám. Co mohu nabídnout? Čemu tady moje přítomnost prospěje? Aby to nebylo jen živení svého ega a dokazování si něčeho. Zatím neznám správnou odpověď. Jediné co vím, je to, že miluji psaní. Je to pro mě forma tvoření, terapie, sebevyjádření. A já chci dělat to, co mi dělá radost. Věřím, že se potom vše poskládá samo. Zda mě to kromě individuálních lekcí jógy a rituálů povede k práci se ženami, k víkendovými pobytům nebo něčemu úplně jinému. Nechávám to teď otevřené. Tak jdeme na to!